Počátky školy v Nových Dvorech

Novodvorská škola nebyla první školou na panství. Starší byla škola ve Sv. Jakubu o níž se předpokládá, že existovala již v 16. století; písemné doklady pro toto tvrzení ale nejsou známy. Bezpečně je doložena až v roce 1655. Do této školy chodily nejspíše i děti z Nových Dvorů. Ze Sv. Jakuba byla v roce 1688 škola přeložena do Církvice.

Vznik školy v Nových Dvorech je spojen s osobou hraběte Bernarda Věžníka a jeho úsilím vybudovat z někdejší nevýznamné vsi městečko. Založení školy tak pokládáme do posledních dvou desetiletí 17. století. Kde byla škola po svém vzniku nevíme. Víme ale, že do r. 1723 byla v čp. 4(staré ? 11 nové) a po tomto roce byla přeložena do čp. 5(staré). Jak taková škola asi vypala nám částečně přiblíží popis domu čp. 4 v gruntovní knize. Tento byl postavený ze dřeva a měl jednu světnici, síň a komoru. Patřil vrchnosti a na jeho dvoře byla šatlava (obecní vězení). V roce 1771 nacházíme školu v domě čp. 108. Do této školy se chodilo uličkou mezi jízdárnou (dnes sokolovnou) a domem čp. 109.

S určitostí neznáme ani jméno prvního učitele, ale mohl by jím být Mikuláš Zimmermann, o jehož úmrtí dne 7.2.1718 je záznam v matrice No. II Církvické fary, kde je výslovně uveden jako "kantor v Nových Dvořích". Známe též jméno jeho pomocníka - varhaníka Ferdinanda Dušátka, který přišel do městečka roku 1702.

Začátky novodvorské školy tedy shledáváme v nevelkých domech a v podmínkách pravděpodobně velmi skrovných. K radikální změně došlo když 30.10.1781 vydal císař Josef II. zákon, jímž zrušil řadu řeholí a jejich kláštery. Tento zákon dopadl i na dominikány z kláštera sv. Máří Magdaleny v Praze, kteří měli v Nových Dvorech svojí rezidenci, o jejíž vznik se zasloužil hrabě Bernard Věžník a jeho manželka Barbora. Z dominikánské rezidence se údajně v budoucnu měla stát kasárna.

Toto však nakonec realizováno nebylo díky Janu Rudolfu Chotkovi, synovi tehdejšího majitele Novodvorského panství hraběte Jana Karla Chotka, jemuž se podařilo pro svůj záměr zřídit z rezidence městskou školu, získat tehdejšího vrchního dozorce škol v Čechách Ferdinanda Kindermanna von Schulstein, děkana kapituly u Všech sv. na hradě pražském, probošta vyšehradské kapituly a pozdějšího biskupa litoměřického. Tento podal 22. října roku 1783 návrh na zřízení školy z dominikánské rezidence české dvorní kanceláři, která jej postoupila císaři Josefu II. Císař dne 4. února roku 1784 návrh schválil a ještě téhož dne vydala českorakouská dvorní kancelář dekret, na základě kterého byla z rezidence zřízena městská škola. Tento dekret byl hraběti Janu Karlu Chotkovi a dominikánům doručen v Nových Dvorech 15. března 1784.

Vlastnické právo k objektu rezidence získala novodvorská škola v roce 1785. Tři dominikání, kteří setrvávali v novodvorské rezidenci, byli již v únoru 1784 vyzváni, kdo z nich by se chtěl zabývat vyučováním na nové škole. Z nich zůstal pouze Ludvík Seifert, ke kterému v roce 1785 přibyli dominikáni - zkoušení učitelé Václav Müler a Fortunát Engelthaler poslaní do Nových Dvorů pražským guberniem. Tito učitelé zahájili dne 25. května 1785 vyučování ve třech třídách. Z původní triviální školy se tak stala škola vyššího řádu (městská či měšťanská). Pro dívky byla ve škole zřízena zvláštní místnost, kde se učily pletení, šití a předení hedvábí a bavlny. Mimo to byla na základě nařízení hraběte Jana Rudolfa Chotka zřízena hudební škola pro chlapce, v níž se vyučovalo 10 hodin týdně.

Dne 25. srpna přišel do Nových Dvorů čtvrtý učitel Augustin Dittl původem z Neumarktu. Zdálo se, že se škola bude dále úspěšně rozvíjet. V roce 1804 však vyšlo tzv. "Politické školzřízení", které určovalo kde budou školy triviální a kde školy hlavní. Pro Nové Dvory byla určena škola triviální. Byl to krok zpátky, jenž si vybral i svoji daň v podobě odchodu tří učitelů. Třetí třída byla zrušena a tím z novodvorské školy odešla i řada žáků.

K opětovnému rozvoji školy došlo po příchodu nového katechety Josefa Miloslava Rautenkrance a po něm Jana Javornického. Ještě za působení samotného M. Rautenkrance byla roku 1807 obnovena městská škola a roku 1808 získáno postavení novodvorské školy jako školy hlavní. Díky jejich společnému úsilí měla zakrátko škola velmi dobrý zvuk nejen ve svém nejbližším okolí, ale i v celé diecézi. Novodvorská škola byla v tehdejší době na velmi dobré úrovni. Mezi vyučovací předměty se například dostalo nově i kreslení, které vyučoval hraběcí architekt Jan Jöndl. Nezapomínalo se ani na rozvoj kulturního vzdělání a národního cítění. Pro dospělejší a po vědění toužící žáky byla zavedena nedělní škola. M. Rautenkranc i Jan Javornický byli autory četných pedagogických i literálních děl.

Na novodvorská městské škole se vyučovalo německy a je nutné si také uvědomit to, že byla v podstatě školou církevní. Česky se v ní začalo vyučovat až po roce 1848, kdy školu vedl farář František Kruch, který byl jmenován konsistoří 1. listopadu 1825 jako ředitel prozatimní. Nakonec byl ředitelem školy až do 30. července 1863. V roce 1833 byla k novodvorské škole přiškolena i obec Sv. Mikuláš z níž žáci do té doby navštěvovali školu ve Sv. Kateřině.

Posledním ředitelem církevní školy byl František Preclík. Říšským školním zákonem ze dne 25. května 1868 byla škola oddělena od církve a stala se školou státní. V roce 1869 byla novodvorská škola přeměněna na 4 třídní obecnou školu, která byla postupem času rozšířena na školu pětitřídní. Fr. Preclík ji vedl až do roku 1873. Po něm spravoval školu Josef Ledr, jenž byl jejím ředitelem definitivně potvrzen usnesením c.k. zemské školní rady v Kutné Hoře ze dne 9. září 1874. V roce 1886 byla při místní městské škole zřízena průmyslová pokračovací škola, do níž chodilo 41 žáků. Svoji činnost skončila rokem 1891.Roku 1899 odchází ze zdejší školy po 25 letech, kdy byl jejím ředitelem, Josef Ledr.

V roce 1922 podal řídící učitel Josef Klus návrh na zřízení měšťanské školy, avšak tento návrh nenašel pochopení u místních občanů a představitelů města a rychle zapadl. Po vydání zákona v roce 1935 o zřizování měšťanských škol újezdních, otevírá se znova otázka zřízení takové školy i v Nových Dvorech. A tak se 27. února 1936 usnáší obecní zastupitelstvo, že se bude dožadovat zřízení újezdní školy měšťanské umístěné v Nových Dvorech a to i pro obce Sv. Mikuláš, Kateřinu, Jakub, Rohozec, Hlízov a Církvice. V dalších měsících probíhají jednání, která však nevedou ke konkrátním činům, proto musí zatím žáci stále docházet do Kutné Hory. Městská rada projednává dne 9. března 1938 na svém zasedání protest čtyřiceti občanů a místních podniků, ohledně zřízení měšťanské školy. Ke zdárnému výsledku dochází městské zastupitelstvo ale až o rok později. Zřízení městské školy v Nových Dvorech zastavuje násilný vstup okupačních německých vojsk a zavedení protektorátu.

Již krátce po osvobození naší republiky se dne 22.6.1945 na schůzi místního národního výboru jedná o příští měšťanské škole, k jejíž realizaci by měla přispět i nově zřízená školské komise (26.7.1945). S jejím sídlem se uvažuje v bývalém Chotkovském zámku. Vývoj událostí okolo školy má již nyní rychlý spád. Ze staré školy, která se nacházela v bývalé dominikánské rezidenci, je několik tříd přemístěno do zámku. 2. září 1945 probíhá komisielní řízení, které o měšťanské škole a jejím umístění v zámku rozhoduje pozitivně. Je však nutné dostavět sociální zařízení a zřídit novou studnu. Otevření měšťanské školy bylo plánováno na svátek 28. října. Tento termín se však nepodařilo stihnout a tak je nová škola slavnostně otevřena až 4. února 1946. Vyučování bylo zahájeno v pondělí 5. února 1946.
I když umístění školy do starého zámku bylo tehdy uvažováno jako dočasné a provizorní, je v zámku škola dodnes.