Městské brány v Nových Dvorech

Po povýšení obce Nové Dvory na městečko v roce 1701, nechal vystavět hrabě Bernard Věžník na výpadových cestách z městečka brány. Podle některých pramenů byly ozdobeny bájeslovnými figurami. Původní vzhled bran však není znám. Kutnohorská brána byla v roce 1797 opravována a v roce 1835 byla zbořena a nově postavena podle návrhu architekta Jana Filipa Jöndla. Ve stejném roce byla opravována i přeloučská brána. Přeloučská a s ní i brána čáslavská byly definitivně odstraněny v roce 1851. Kutnohorská vydržela nejdéle, byla zbourána až v 90tých letech 20. století z důvodu rozšiřování komunikace.

Umístění bran lze poměrně přesně definovat. Místa, kde byly postaveny, jsou označena na připojené části mapy starého katastru z roku 1838, která vycházela z předchozího mapování a kde hranice pozemků veřejného prostranství vymezují to, co bylo uvnitř mě- stečka a co za branami. Na mapě si povšimněte ještě jedné zajímavosti; zámecká kaple Sv. Martina je chybně označena jako Sv. Jakuba (St. Jacob).

V současné zástavbě by byla kutnohorská brána přes komunikaci mezi severním koncem ohradní zdi pozemku u domu čp. 116 a vzdálenějším jižním nároží hospodářské budovy při vjezdu do dvora někdejšího ZD, přeloučská mezi hranicí pozemku u čp. 26 (hostinec "U podkovy") a severní hranicí nezastavěného pozemku na nároží ulice Šícho- vy, na kterém na počátku 18. století stával obecní špitál. Čáslavská, někdy také ozna- čovaná jako ovčárecká brána, se nacházela mezi nynějšími popisnými čísly 98 a 50 v Havlíčkově ulici. Toto místo je i jinak velmi nápadné, totiž náhlým několikametrovým zúžením.

Pro úplnost ještě dodávám, že některé publikace hovoří o zdi jenž navazovala na brány a kterou byly Nové Dvory ohrazeny. To je samozřejmě omyl. Ten možná pramení z ohra- zení zahrady u zámku a kostela Sv. Anny zdí, která zde skutečně byla a byly v ní též brány. Tato zeď i brány (dnes zazděné) se dochovaly doposud, ale po nějaké zdi, jež by ohrazovala ves, nejsou žádné památky. A také ani být nemohou. Ves Nové Dvory ne- vznikla žádným systematickým založením, ale postupně tak, jak se vyvíjelo osídlování řemeslníky při obnově zámku ve věžníkových dobách, novými zaměstnanci zámku a hospodářského dvora a v neposlední řadě i těmi, kteří se v Nových Dvorech usadili přilá- káni prosperitou vsi.

A tak městské brány byly spíše formálním vybavením nového mě- stečka, než součástí jeho fortifikace. Přesto nebyly samoúčelné. Za věžníkových časů u nich končila souvislá zástavba a brány skutečně do jisté míry mohly omezovat pohyb osob, neboť byly na jediných veřejných cestách. Nemohly však zabránit násilným vnik- nutím do Nových Dvorů.